POPRVÉ V PAŘÍŽI

Hlasité troubení aut v jedenáct v noci, lidé honící se ulicemi, elegantní vysoké Pařížanky a ta šílenost výstředních Francouzů. Takhle se Paříž jevila mému patnáctiletému já (to už to jsou čtyři roky?!), když jsem tam byla poprvé – a zatím (!) také naposledy.

02

Fotky jsou docela na nic, protože jsem tenkrát neměla foťák, ale stejně na tom moc nezáleží, protože jsem na většině z nich jenom já. V tu dobu jsem fakt ráda fotila hlavně sebe (ups). Než začneme, musím se tedy omluvit – tenhle článek je spíš vzpomínkový deník než nějaký opravdový průvodce Paříží a podobně.

03

Tady pózuju před Montmartre. Taky tak milujete ten francouzský film Amélie?

04

A tak mladá… hah, to nebylo vtipné, pardon (ale myslím, že bychom měli všichni ocenit ten můj nevinný výraz, jako kdybych stála před Disney zámkem).

06

Snažím se vypadat, jakože si užívám tu nejlepší chvíli svého života před Louvrem, zatímco se moje mamka šťourá v zubech a ničí mojí fotku. Tohle se stává úplně. Vždycky.

01

Ta malba je o tolik menší, než jsem čekala (možná bych si měla přestat představovat věci předem a potom bych nebyla pořád tak zklamaná… ale stejně je nějak moc malá).

09

Aaa Eiffelovka! Podívejte se na toho člověka v modré mikině v pravém rohu fotky. Přijde mi docela zábavný.

0

Já. Zase.

011

Tentokrát to nejsem já! Místo mě je to můj táta, jak se snaží být vtipný.

08

Trucování a krmení holubů vedle koše. Jaký to krásný den!

07

Laffayete aka jstemocchudý obchod

05

Tohohle pána mám ráda.

010

TOHLE BYLO BOŽÍ. Koukněte na mě, jak si to užívám a mám pocit, že sedím na opravdovém koni. Tohle bych dělala pořád dokola, byla to hrozná sranda!

20140306_123709

Až budu příště v Paříži, ujistím se, abych fotila spíš město spolu se zajímavými věcmi a ne sama sebe. Taky jsem tenkrát neuměla ani slovo francouzsky, takže příště budu mít šanci víc parler en français.

Paříž byla skvělá, starodávná a vintage. Nemůžu se dočkat, až to město navštívím znovu!

Denisa