OKJA – FILM, KTERÝ VÁS MŮŽE ZMĚNIT

Abych řekla pravdu, takhle jsem tento článek neplánovala pojmenovat. Při sledování filmu jsem mu vážně chtěla dát název: OKJA – FILM, KTERÝ MĚ ZNECHUTIL.

Ale potom skončil. A já změnila názor.

befd87a4adb1c86fe4639fb3878aded057da96c9

Na Okje se mi tolik věcí nelíbilo. Nelíbila se mi režie. Nelíbilo se mi herectví spousty postav. Vadilo mi, jak mi všichni připomínali nějakou ošklivou karikaturu, obzvlášť Fronta za osvobození zvířat. Štvalo mě, že kvůli tomuhle filmu mi slovo ECO-FRIENDLY připadalo tak radikální a hloupé. Že ALF vypadali jako skupina přecitlivělých lidí, kteří přehrávají každou situaci a dívají se na vás, jakoby to byli ti nejhodnější lidé na světě, ale přitom jim nevěříte ani slovo. Téměř všechno v tomhle filmu bylo prostě až moc. Až moc a těžce uvěřitelné.

Kromě. Kromě Miji a Okji. Kromě jejich vztahu a každičké jejich scény. Tyhle chvíle působily reálně. A byly kouzelné a úžasné.

Okja_Main_trailer

Mija byla prostě skvělá. Okja taky. A díky těmto dvěma slečnám jsem úplně změnila název, jelikož na mě ten film zanechal svůj otisk.

Poslední scény taky stojí za zmínku – příšerná továrna, kterou vidíme na konci filmu, byla natočená skvěle. Viděli jsme, jaké to doopravdy je na jatkách. Dozvěděli jsme se, jaká špinavá práce stojí za celým super prasečím masem.

Nejvtipnější a nejsmutnější na tom celém je to, že Okja existuje. Existuje v každém praseti, krávě, v každém ‘užitkovém’ zvířeti na světě.  A stejně jako Okja existují stejná jatka, jaká jsme viděli ve filmu, stejní lidé, kterým jde jen o peníze a o bussiness, stejná zvířata, která cítí bolest a smutek, štěstí a lásku.

okja-5

Potřebujeme si vzít příklad z Miji. Potřebujeme milovat všechna zvířata na planetě, nejenom naše mazlíčky a exotiku (lvy, tigry atd.). Všechna zvířata mají právo na plnohodnotný život. Všechny bytosti. Musíme v sobě najít to něco, co jsme ztratili před hodně dlouhou dobou. Musíme být jako Mija a milovat bez výjimek. Jen tak můžeme nalézt ten milující svět, který, jak věřím, si všichni tajně přejeme celým svým srdcem.

Okja ve vás nemusí vyvolat nějaké silné emoce –  ale může. A jestli se tak stane, pak jsem šťastná, protože to znamená, že díky tomuhle filmu další člověk pochopil. I kdyby jen trochu.

Nebyla jsem si jistá, jestli tohle chci napsat, ale kašlu na to – tenhle blog je o upřímnosti, takže to prostě udělám.

IMG_0029

Když Okja skončila a objevily se závěrečné titulky, rozbrečela jsem se. A už hodně dlouho jsem takhle moc nebrečela. Teď jsem plakala pro prasata, pro krávy, pro kuřata, kozy, ovce, ryby, kachny, plakala jsem pro každé zvíře na téhle planetě, které je utlačované, mučené a zabíjené lidmi.  A kvůli čemu? Kvůli kouskům papíru, které náš život stejně nikdy nezlepší, pokud se za nimi pořád jen ženeme a nikdy jich nemáme dost?

Okja vás MŮŽE změnit. Neexistuje žádná jistota, že se tak stane. Ale může. A to stačí. Protože, oproti penězům, naděje vždycky stačí.

A já budu vždycky doufat, že lidé znovu najdou svá srdce a zvířata konečně dostanou své právo na život ve volné přírodě, které jsme jim hodně dávno vzali. Vždycky budu doufat, že budou zase svobodná.

MV5BOGM2MGQzMDEtNjdlOC00ZGVjLThhOGUtODA4NmNjODc4ZTVmXkEyXkFqcGdeQXVyMTkxNjUyNQ@@._V1_UX477_CR0,0,477,268_AL_

Denisa