CO JSEM SE NAUČILA O PLANTÁŽÍCH PALMOVÉHO OLEJE V INDONÉSII – JAK TO FUNGUJE

Palmový olej je v téhle době všude. Je v čokoládě, v brambůrcích, ve sladkostech, v kosmetice, v mýdlech… a často o tom ani nevíme, protože nečteme ta prťavá písmenka na tom prťavém místečku na obalech. Spousta lidí používá palmový olej, aniž by to vůbec zamýšleli.

Přesto už existuje hodně lidí, kteří si v posledních pár letech uvědomili zničující důsledky spotřeby palmového oleje. Téhle problematice se věnují články, videa, jsou kvůli tomu demonstrace, některé firmy tento olej dokonce přestaly používat…

28October_review1_

Všechny ty náznaky nebo přímé zprávy mi ukázaly, že palmový olej je špatný. A doopravdy je. Věděla jsem to roky. Věděla jsem, že se kvůli tomu ničí deštné pralesy. Věděla jsem, že to spolu s dalšími průmyslovými odvětvími způsobuje globální oteplování. Ale nikdy jsem docela neporozuměla tomu, jak to vážně funguje a proč. Proč se musí ničit pralesy, aby se mohl pěstovat palmový olej? A proč je palma olejná tak špatná?

Nevěděla jsem. Dokud jsem se neúčastnila českého projektu Green Life (můžete si přečíst můj článek DOBROVOLNIČENÍ V INDONÉSII – GREEN LIFE). Nasedla jsem na letadlo, letěla na Sumatru a strávila dva týdny v pralese. A konečně jsem se dozvěděla potřebné informace o palmě olejné a plantážích. Ali, předseda YHUA (což je indonéská nezisková organizace, stejně jako Prales dětem. Veškeré pozemky jsou vykupovány na Aliho jméno, jelikož cizinci si pozemky v Indonésii kupovat nesmějí, a Ali je potom pronajímá rezervaci Green Life), nám toho hodně vysvětlil a odpověděl na všechny naše otázky.

DSCN4483

TAK PROČ JE PALMA OLEJNÁ TAK ŠPATNÁ?

Hlavním problémem je to, že tyhle stromy jsou jako nákaza (nebo, což mi přijde přesnější, jako mozkomorové). Vysávají život ze všeho kolem sebe. Specifičtěji vysávají příliš mnoho vody z půdy, a kvůli tomu nezbývá voda pro jiné formy života v blízkosti těchto stromů. Nic tam nemůže růst. V důsledku na tom místě nežijí žádná zvířata, jelikož tam není moc zdrojů potravy.

Abych to shrnula: Kde roste palma olejná, tam není skoro žádný život.

Pokud tedy chcete mít palmovou plantáž a už nezbývá žádná půda, jdete a zničíte kus pralesa. Myslím si, že by to nebyl tak velký problém, kdyby nešlo o tak obrovské plantáže. Jenže ony jsou obrovitánské. Roztahují se po celé Sumatře. Na cestě z národního parku Gunung Leuser do přístavu v Singkilu jsme neviděli téměř nic jiného než palmové plantáže. A šlo o dvanácti-hodinovou cestu.

Palm-Oil-sumatra

Proč jsou ty plantáže tak velké? Protože je po palmovém oleji vysoká poptávka v západních zemích. Kdyby nebyla poptávka, neexistoval by důvod pro další pěstování palmy olejné. Takhle prosté to je.

Dalším problémem je fakt, že palma olejná nejen vysává příliš vody z půdy, ale také ji zabíjí. Natrvalo. Dožije se padesáti let (mám za to, že žije ve dvou generacích po 25 letech) a konec. Po padesáti letech už na té půdě nemůže růst další palma, jelikož je země příliš poškozená. Ale to není ten jediný problém.

Na tom určitém místě nemůže růst nic. Nemůžete nic zasadit a stejně tak nic nevyroste samo od sebe. Půda je mrtvá. Žádné další stromy, žádné rostliny, žádný život. Je mrtvá navždy (nebo minimálně na desetiletí a staletí, ale tím si nejsem moc jistá).

Aerial Documentation in Central Kalimantan

Ali nám řekl, že to není výhodné ani ekonomicky. Je třeba hodně lidí na obstarávání kaučukových plantáží (které taky nejsou dobré, ale pořád jsou lepší než ty palmové), ale potřebujete jich málo na pomoc s plantážemi palmy olejné. Díky tomu zbohatne majitel, ale zároveň to způsobuje vyšší nezaměstnanost.

Podle Indonésanů je pěstování PO mnohem jednodušší, protože plody nemusejí sbírat každý den (což je nutné u kaučuku). Plody sbírají každých čtrnáct dní a je jich hodně, takže když je prodají, mají pocit, že jsou bohatší, než kdyby prodali kaučuk. Ale doopravdy jde jen o ten pocit, že máte více peněz najednou.

Ali řekl:

“Vznášejí se v oblacích, myslí si: ‘Mám hodně peněz’, ale ve skutečnosti nepřemýšlí. Nechápou to.”

Nechápou, že za pár desítek let budou mít mrtvou půdu a žádné peníze. Co pak budou dělat? Budou muset začít úplně od začátku. Ale bude vůbec ještě nějaká země, na které můžou znovu pěstovat? Ty obrovské plantáže, které jsou k vidění na celé Sumatře, budou mrtvé. K ničemu.

postImage1394171369

CO BY INDONÉSIE DĚLALA, KDYBY JEJICH EKONOMIKA NEBYLA ZALOŽENÁ NA PALMOVÉM OLEJI?

Podle Aliho existuje spousta řešení – různé druhy jiných rostlin. Tyhle rostliny ničemu neubližují, můžou růst všude, a navíc je po nich i poptávka. Indonésani by je mohli pěstovat hned za domem nebo poblíž džungle, ale nemuseli by ji vypalovat a kácet. Mohli by ji nechat na pokoji.

Tyto rostliny jsou například: kokosové palmy (nejlepší je, že z tohoto stromu se dá využít úplně všechno – dřevo, samotný kokos, listy se používají jako kartáče na podlahu, a když strom teprve roste a je z něj květina, dá se z ní získat sirup a z něj červený cukr), kurkuma, zázvor, kafe, brambory (lidé ve větších městech mají problémy s cukrovkou kvůli vysoké konzumaci rýže, takže místo toho jedí tyto brambory), kakao… je nespočet možností. Chce to jen trochu fantazie a méně lenosti.

Faktem je, že kdybychom přestali používat a kupovat palmový olej, lidé z Indonésie by ho přestali pěstovat. Přestali by s ničením pralesů, se zabíjením divokých zvířat, jejich domova a své vlastní půdy. Našli by nové řešení a těch je opravdu mnoho.

biosprit-subventionen-indonesien

Doufám, že vám tenhle článek přišel užitečný, a pokud máte více informací na tohle téma, napište je do komentářů, prosím (komentáře najdete u anglické verze).

Denisa

btw. použité fotky nejsou moje (kromě té s Alim)