8 DŮVODŮ PROČ MILUJU DIVADLO

Chodila jsem na dramaťák od svých devíti let. Je to trochu ironické, protože jsem docela stydlivá a nikdy jsem neměla moc ráda pozornost. Když mi bylo 13, přestoupila jsem do jiného dramaťáku, protože se mi nelíbilo, co jsme dělali v tom předešlém, a taky protože tam byla moje kamarádka Verča.

Tenhle nový dramaťák jsem si zamilovala. Byli jsme skvělá skupina lidí, nechodili jsme spolu jen na hodiny, ale pořádali jsme party a oslavy, hráli hry, chodili spolu ven. Měli jsme božího učitele, který je pro mě spíš kamarád, a díky němu jsem začala vidět divadlo z úplně nového úhlu. Příští rok už na dramaťák chodit nebudu, protože je to můj maturitní rok, takže bych chtěla shrnout, co miluju na divadle a proč.

1 LIDÉ SE DÍKY DIVADLU SHROMAŽĎUJÍ

1377277_10207353802857082_6165474733367685256_n

Divadlo je o tom, že se spousta lidí shromáždí na jediném místě a sdílejí spolu tu jedinou věc. Obě strany jsou si svou důležitostí rovné – diváci potřebují herce, aby se na ně mohli dívat, a herci potřebují diváky, aby se na ně někdo díval. Ten fakt, že všichni ti lidé jsou spolu, dělá celou situaci speciální – mně vždycky přijde, že máme všichni něco společného a že přes všechny naše rozdíly jsme nakonec všichni stejní.

Na divadle mě něco fascinuje. Když sledujete film, nesdílíte tu chvíli s herci. Ale když přijde na divadlo… v místnosti je tolik energie, která střílí všemi směry. Mezi lidmi je interakce, ať už se jedná o vizuální a slyšitelnou nebo jen o takový pocit. To mám na divadle fakt ráda – všichni ti lidé užívající si tu jednu chvíli, která se děje právě teď a tady.

2. DIVADLO ROZVÍJÍ FANTAZII A KREATIVITU

10711514_783501938338994_1161511594_n

Když koukáme na film, nemusíme moc zapojovat svou představivost. Všechno je před námi, všechny barvy, všechna pozadí, všechny efekty. Ale když sledujeme divadelní představení, musíme zapojit naši fantazii, musíme si nějaké věci představovat. Po chvíli se z černého pozadí stane hora zavalená sněhem a z podlahy před herci se stane útes. Divadlo rozvíjí naši fantazii a kreativitu, protože jen pasivně necivíme a nepřijímáme všechno bez mrknutí oka.

Co se týče hercova pohledu, zkoušení a vytváření představení je dost kreativní aktivita, která nás nutí používat naši představivost v jednom kuse.

3. JE TO SKVĚLÝ ZPŮSOB, JAK VYJÁDŘIT SVŮJ NÁZOR

10955599_773459172744796_6232928032768782966_n

Lidé často chtějí zakřičet svůj názor a dát světu vědět, co si o něm myslí. Divadlo je skvělý způsob, jak tohle udělat. Tím, že vytvoříme inscenaci o něčem, co nás zajímá, máme najednou možnost sdílet tenhle názor s dalšími lidmi. A někdy je to i může přesvědčit, aby změnili názor ohledně nějakých témat, jelikož vidět lidi jednat je vždycky více přesědčivé než jen mluvení.

4. MŮŽEME SE V NĚM VIDĚT

1468813_10200516142300664_9531446_n

Co máme radši, než sledovat někoho, kdo má stejný problém jako my? Nezáleží na tom, jestli jde o něco vážného nebo prostě o nějakou náhodnou směšnou věc, která se nám stává v našem každodenním životě – vždycky je super vědět, že v tom nejsme sami.

5. JE TO DOBRÉ PRO OSOBNÍ ROZVOJ

74977_10207353818257467_5847072559473112600_n

Sledování nebo dělání divadla nám poskytuje nové pohledy na věc, nové způsoby, jak se vyrovnat s problémy v životě a se samotným životem. Díky divadlu můžeme otevřít svou mysl novým možnostem a někdy nám to dokonce může pomoct s řešením vlastních problemů. Divadlo nás nutí přemýšlet nad těmaty, na které bychom jinak nikdy ani nepomysleli, nutí nás používat mozek a zkoumat to představení, na které se právě díváme. Divadlo rozvíjí naši osobnost a naši mysl, divadlo nás kultivuje.

6. MŮŽEME SE ODREAGOVAT

12705432_10207121787736849_8951671074236164440_n

Sledováním nějaké komedie nebo například improvizační show se můžeme odreagovat a na chvíli úplně vypnout. Nemusíme se vypořádávat se svými osobními problémy, protože máme možnost soustředit se na něco jiného. Každý někdy potřebuje relaxovat – a proč to neudělat tak, že se obklopíme skvělou atmosférou, zábavnými lidmi a divadlem?

7. DIVADELNÍ FESTIVALY

IMG_4669

S našimi inscenacemi jsme jeli na hodně divadelních festivalů. U nás v České Republice jsou mnohem obvyklejší než v zahraničí, protože je tu spousta lidí, kteří divadlo nedělejí profesionálně, ale amatérsky.

Tyhle festivaly mají vždycky skvělou a přátelskou atmosféru a během těch pár dní můžete vidět kopu různých představení od kopy různých lidí. Často je v programu čas vyhraněný na diskuze právě o těch představeních, a to je prostě super. Lidé většinou sedí v kruhu a mezi nimi je ‘porota’, která se skládá z lidí, kteří mají nějaké zkušenosti s divadlem. Ti říkají jejich názory na představení a díky tomu můžou herci, režiséři apod. svou hru pozměnit a vylepšit. Osazenstvo může mluvit taky a je to celé o vyjádření svého názoru a o analyzování té hry, kterou jsme právě viděli. Tuhle část festivalů mám ráda, protože mi přijde, že jen díky poslouchání takových lidí se moje řečnické schopnosti a způsob vyjádřování mého názoru o dost zlepšily.

8. ZÍSKALA JSEM SEBEVĚDOMÍ

10945545_773693992721314_7686532500339221539_n

Tohle je takový osobní bod – před dvěma lety jsem dostala hlavní roli v jedné z našich inscenací. Tu roli jsem vážně chtěla, ale nečekala jsem, že to pro mě bude tak těžké. Pamatuju si, že jsem byla před úplně každou zkouškou vystresovaná, protože jsem se bála takové pozornosti. Cítila jsem se strašně. Jednou jsem se dokonce rozbrečela uprostřed zkoušky, protože toho na mě bylo moc.

Ale víte co? Zlepšilo se to. A ještě víc. S každým vystoupením jsem si byla jistější, s každým vystoupením jsem získávala sebevědomí. Začala jsem se divákům dívat do očí. Už jsem se tolik netřásla. Nepřipadalo mi, že se každou chvílí pozvracím.

A od té doby jsem na tom byla líp a líp. Už se tolik nebojím mluvení před hodně lidmi. Víc si věřím. A divadlo mi pomohlo tohohle dosáhnout, pomohlo mi překonat svou úzkost a strach z pozornosti (ne na 100%, ale je to o dost lepší než dřív). Upřímně jsem na hodiny dramaťáku nechodila jen proto, že mám ráda herectví, ale taky proto, abych se zbavila toho strachu. A ono to vážně pomohlo.

To je pro tenhle článek všechno, doufám, že se vám líbil, a pamatujte:

Jestli máte špatné zkušenosti s divadlem, protože jste viděli jen představení, která nebyla tak kvalitní, nebo protože jste chodili na dramaťák, kde vás to nebavilo, dejte tomu ještě jednu šanci! Na světě je hrozně moc vážně dobrých her a inscenací, které za to stojí, a hrozně moc vážně dobrých učitelů, kteří vám můžou ukázat, o čem divadlo skutečně je. O autenticitě. O upřímnosti. O vášni a lásce k tomu, co dělám.

Denisa